Knihovna vs. knihkupectví

8. září 2018 v 8:45 | Klára |  Tipy, triky, hacky
Zdravím,
musím se vá přiznat, že miluji čtení a přesto vždy knihy nedočtu, miluji knihy, ale nekupuji je. Chodím prostě do knihovny.
Je pravda, že některé knihy (HP, Deník Anny Frankové aj.) pokud se mi moc líbí, nebo mě zaujmou tak, že bych si je chtěla přečíst ještě, tak kupuji. Ale když čtu/ sleduju knižní tipy, tak si všechny knihy zapisuji na seznam do knihovny.
Má to několik důvodů. Jedním z nich jsou pochopitelně peníze. Chci vyzkoušet bambilion knih, ale hodně často, i když všichni knihu doporučují a milují (např. zlodějka knih), se stane, že mě prostě neba. Takže ji buď nedočtu, anebo přečtu ale se značným utrpením, když jsem zvědavá na konec. Takže nerada investuji do něčeho u čeho prostě nevím.
Dalším důvodem je i ekologická stránka. Méně knih co si koupím = méně odpadu, co po mně jednou zůstane.
Pak je knihovna milým, přívětivým místem, kde je boží studovna (aspoň v té "mé" svkkl).
A pocit, že tahle kniha obohatila a obohatí ještě někoho je taky příjemný.
Ale abych řekla i negativa. V knihovně ne vždy vše mají. Chodím do dvou a v jedné mají málo knih nových (i když teď se velmi polepšili), ale můžete si je rezervovat bez poplatku, když je někdo má vypůjčené. V druhé mají snad vše, na co si vzpomenete, ale neustále vypůjčené (ty nové a oblíbené kusy - např. jsem vážně bez šance si někdy půjčit knihu Bez šance.) A poplatek je 10 korun, což není moc, ale vzhledem k mému seznamu chtěných knih...
Také se může stát, že se s vypůjčenou knihou něco stane. Knihu jsem dala vysoko! do police, ale i tak si moje fena prostě usmyslela, že chce přečíst Lolitu a záhadným způsobem se k ní dostala. No... řekneme, že otáčet stránky se jí moc nedařilo, takže rohy jsou docela vykousané, ale ne tak, aby to nešlo přečíst. Ale musíte tu knihu koupit, zaplatit nějaký poplatky a přijít jim to tam ukázat no.. děs :D Ale ok knihu i přes pár kousanců jde číst, takže doma :D Rovná se negativum máte za knihu zodpovědnost.
No tak to by byly negativa a pozitiva půjčování knih. Já doufám, že jsem vás do knihovny navnadila :)
 

Manželé odvedle, Někdo cizí v domě

6. září 2018 v 0:00 | Klára |  Čtu
Zdravím, dnes budu dělat recenzi rovnou na dvě knihy od autorky Shari Lapena. Rozhodla jsem se to shrnout, protože zaprvé v obou detektivkách vyšetřuje stejný komisař a zadruhé obě knihy jsou si kromě zápletky dost podobné.

Autorka Shari Lapena z Toronta je bývalá právnička a učitelka angličtiny, nyní se živí jako spisovatelka. Napsalapár knih z nethrillerového žánru. První kniha thriller byly Manželé odvedle a o rok později Někdo cizí v domě.

Obě knihy jsou velmi napínavé, příběh je rychlý, svižný a nezaobírá se přílišnými detaily, což někomu vyhovuje (třeba mně) a někomu zas ne. Velmi mě na knihách zaujal nízký počet postav. Nesnáším knihy (např. Dívky z trajektu), kde je šíleně moc postav, až se v tom nevyznáte (já konkrétně s nepamětí na jména vůbec). Zde autorka zvládla vytvořit detektivku s pár postavama a přesto záludnou na vyřešení případu.

No a nyní v celém článku anotace a recenze jednotlivě u obou knih :)


Další školní rok

3. září 2018 v 13:50 | Klára |  Ze života maturantky
Jasný, stopadesátýdruhý příspěvek na internetu. Ale ano i já bych vám dneska chtěla popřát mnoho úspěchů a radostí ve škole. Nevím jak vy jste se na dnešek těšili.
Já jsem se vždy těšila. Tašku jsem měla připravenou už od začátku srpna a bůh ví co ještě. Letos se ale fakt klepu strachy. V letošním roce mě čeká maturita, ples, maturitní práce, přihláška na vysokou a spousta další starostí ale i radostí (zrušili nám fyziku, pojedeme do Vídně a možná i do Anglie!!!).
Rozvrh je šílený, ale mohlo to být horší. 3x v týdnu máme pauzu a jednou z toho dvouhodinovou (no aspoň jednou konečně skočíme do mekáče, který je na konci města :D).

Ono to půjde...
A co vy a váš školní rok?
 


Mengeleho děvče

31. srpna 2018 v 0:00 | Klára |  Čtu
Název: Mengeleho děvče
Žánr: historický román
Autor: Viola Stern Fischerová, Veronika Homolová Tóthová
Vydání: Ikar 2017 (ČR), na Slovensku 2016
Počet stran: 376






















Anotace:
Autobiografie Violy Sternové začíná ve slovenském městě Lučenci, kde Viola chodí do školy, má dva bratry, rodiče a milý, poklidný život. Bohužel je ale židovského původu v nepříznivém období. Bratry ji odvedou do pracovních táborů a ona se s rodiči dostává do ghetta a následně i vlakem do Osvětimi. Při selekci si ji všimne "dr." Mengele a tak se Viola stává součástí skupiny žen, na kterých Mengele provádí pokusy. Do konce války projde ještě třemi dalšími koncentráky a dokonce se jí povede i útěk. Kromě jejího životního příběhu Viola vzpomíná i na příbuzné a známé, které potkala v koncentrácích a vypráví nám i jejich srdceryvné příběhy.

Recenze:
Přiznám se, že jsem nikdy nečetla (ač se o téma koncentrační táborů a 2. světové váky zajímám) nic od pamětníka, který podstoupil Mengeleho pokusy. Při čtení knihy jsem musela několik prodýchat hrozivé situace a momenty, co prováděl Mengele a ostatní nacisté lidem. Několikrát jsem jenom nehybně zírala a přemýšlela, jak může člověk tohle udělat člověku. Skláním se před paní Fischerovou, před hrdiny této knihy, před každým, kdo tohle peklo zažil. Je hrozná představa, že někdo dnes nevěří, že tohle skutečně bylo (místo uctění památky) a hrozné to, že někdo i dnes propaguje nacistické myšlenky.
Kniha se mi líbila. Paní Fischerová vše vypráví detailně a upřímně. Vážím si jí i za to, že se rozhodla uctít památku a napsat příběhy i těch, kteří to udělat nemohli.
Velmi realistický silný příběh. Doporučuji přečíst úplně každému.

Darování Krevní Plazmy | Proč, jak a kde?

28. srpna 2018 v 0:00 | Klára |  Ze života maturantky
Dnes tu máme již druhý článek o darování :) Tentokrát vám prozradím, že darování bylo úspěšné a jsem hrdý dárce :)

Daruji krevní plazmu v UNICE v Praze. Každé dva týdny. I když teď jsem v čekací měsíční době, protože jsem měla klíště a takové jsou podmínky.
I když tam nechodím nějak dlouho, dnes bych vám ráda popsala, jak to tak probíhá a na co se připravit, pokud se rozhodnete taky darovat :).

Darovat krevní plazmu můžete jako zdraví s váhou nad 52 kg. Přesné podmínky naleznete na webu každé darovací kliniky.
Chodím darovat ráno, takže den před darováním piji kolem 3l vody a jím pouze netučné potraviny (pečivo, ovoce, zelenina, šunka s 92-95% masa - krůtí/ kuřecí). K snídani v den odběru si dám ovesnou kaši s medem, skořicí a jablkem a do autobusu (cesta mi trvá kolem hodiny) si beru svačinku v podobě mrkve, rohlíku nebo banánu. Důležité je nepřijít hladová. S sebou mám i nějaký "pamlsek" po darování, jelikož bývám trochu unavená, konkrétně brusinky v hořké čokoládě.


1. Týden Zdravého Životního Stylu

25. srpna 2018 v 0:00 | Klára |  Zdravý životní styl
Dnešní první článek bude shrnovat ten necelý týden, co jsem začala se sebou něco dělat. Dnes to nebude přímé shrnutí jídeníčku jako (doufám) následující. Dneska vám představím, jak jsem začala cvičit a co. Představím vám pár jídel, co jsem měla tak obecně a spíše budu povídat o mých pocitech ohledně nového stravování:D

SO: Jillian Michaels 30 day shred level 1
NE: POP Pilates: Total Body Workout for Beginners (blogilates)
PO: POP Pilates for beginners: Ab time + 10 min Ab Sculping Workout (blogilates)
ÚT: 15 000 kroků po Praze s přítelem
ST: Bubble Butt Workout + Total Body Pilates with Ana Caban (blogilates)
ČT: Fat Burning Cardio WarmUp + Beginner Inner Thighs (blogilates)


PÁ: POP Pilates: Total Body Workout for Beginners + Beginners Abs & Butt Workout (blogilates)

Zezačátku sem začala s Jillian, jelikož těchto 28 minut je podle mě vyvážené a účinné cardio s posilováním. Bohužel pro mě bylo, je a bude stereotypní. Takže jsem začala s kalendářem od Cassey Ho aka Blogilates: Beginner´s 2.0. Cassey je příjemná, její povzbuzování na mě nepůsobí sice tak jako od Rebeccy (ta nedělá beginners videa, o ní jindy později :D), ale i tak je to s ní příjemné :). POP Pilates a všechny její cviky jsou pro mě těžší, protože to nemám tak zmáknuté, takže musím se dost soustředit, abych byla správně :)
Cvičení mě vždy bavilo a pokaždé i teď mámm skvělý pocit, i když taky takové divno, že videa, podle kterých jsem kdysi cvičila a zdála se mi taková relaxační, mi dnes dají dost zabrat. No začátky no.

No a co se týká jídla... Neřekla bych určitě, že to byla bída. Bojovala jsem (a stále bojuji) s obrovskou chutí na sladkém. Tento týden byl výjimečný v tom, že jsem odolala (zmrzlině v horku, pizze, bonbónům, čokošce apod.) a tu věc si prostě nedala. Bohužel tam byly i výjimky. Ale pro mě je důležité, že jsem odolala aspoň tak a ten den jsem ještě jedla v pohodě a neřekla si: "kašlu na to, jedu od zítra!".
Až jednoho krásného dne ovládnu sladké, podělím se s vámi o recept :) No a příště snad uži o můj jídelníček :) A abych aspoň něco řekla...
Ke snídaním jsem měla spoustu druhů kaší s různými mixy přísad, svačiny byly jogurtové, oříškové, ovocné a zeleninové a k obědům? No například dnes jsem měla upečeného pstruha s trochou brambor :) Večeře byly většinou studené o plátku různých zdravějších chlebíků, zelenině a někdy pár plátků sýra.

Tak snad jsem vás i namotivovala a jako odměnu za dočtení vám řeknu i moje základní míry (měřila jsem i metrem určit obvody, ale tak to není tak zajímavý :D) 173/ 73.

Tak se mějte moc krásně :)

Animáky | zapomenuté, neznámé

22. srpna 2018 v 9:02 | Klára |  Filmový zápisník
Zdravím, za sebe můžu říct, že miluji animáky a nejsem asi jediná. Ale Na vlásku nebo Shreka zná snad každý. Dnes mám pro vás 3 animáky, které byly super, ale nějak rychle se na ně zapomnělo.


Bohužel kvůli starším datům filmů jsem našla český trailer jen na jeden, ale myslím, že i tak ty trailery v angličtině vám to vykreslí :)

  • NENÍ KRÁL JAKO KRÁL (2000)
Vtipná Disneyovka s originálním příběhem o sobeckém králi, který se změnil v lamu. A v této kůži poznává jiný svět. Svět, co mu nedá vše, co si přeje a kde bez přetvářky ostatních vidí jejich skutečné dobré i špatné charaktery. Na jeho cestě mu pomáhá přátelský sedlák Pacha. Vztahy mezi nimi jsou mnohdy napjaté, ale jejich společná cesta vytváří spoustu vtipných i dojemných a milých situací. Do hlavních postav je nutno zařadit i velmi vtipnou dvojici - rádkyni Kuzca čarodějnici Izmu a jejího poskoka Kronka.
Myslím, že tento povedený animáč z roku mého narození hravě přebije některé dnešní.


  • DIVOKÉ VLNY (2007)
Animovaná akční komedie o surfování. Hlavní hrdina tučňák Cody se vydává na cestu na ostrov Pin-Gui, aby se zde účastnil svého prvního profesionálního surfařského závodu. Společnost mu dělá filmový štáb, který jakoby očima diváka natačí dokument o tomhle tučňákovi. Cody potkává během své cesty nového kamaráda kuře Joea (nejvtipnější postava) a po něm i hezkou tučňáčí plavčici anebo rivala v surfování. Nabuzený Cody potkává ale i staršího vyslouželého surfaře, který mu změní velmi výrazně jeho životní hodnoty včetné toho, že výhra není vše.
Docela předvídatelný animák doplňuje super atmosféra prostředí a velmi se mi líbil námět pojmout to jako natáčení dokumentu (což nezní nijak extra, ale ve skutečnosti je to celkem sranda a dotváří to kolorit animáku).


  • VALIANT (2005)
Disneyho příběh o malém holubu Valiantovi, který se vydává do letecké gardy holubů, aby mohl pomáhat ve 2. světové válce. Letí do Londýna, kde zachrání náhodného holuba Všiváka, který mu na oplátku slíbí, že mu pomůže projít do náboru. Nečekanou náhodou se ale i on dostane do ne úplně vychytané jednotky, jejíž členové svou neschopností vytvářejí celkem vtipné situace na výcviku. Po pár týdnech výcviku se i přes nepřipravenost jednotka vrhá na úkol letět do Francie pro super tajnou zprávu a s ní potom zpátky do Anglie. Tento dobrodružný let přes nepřátelské území pochopitelně ponese řadu zvratů.
Tenhle animák se mi líbil svou akčností a bezvadnou hudbou, která doplňovala lety a dávala tak dohromady boží atmosféru z animované tvorby. U animáku nechyběl smích, akce a dojetí.



O Darince <3

18. srpna 2018 v 15:21 | Klára |  Ze života maturantky
Ahoj, dnes bych vám ráda představila příběh naší fenky Darinky. Doufám, že i přes mé rozplývání se vám bude článek líbit :)

Asi jako každé dítě jsem si vždycky přála psa. No a před dvěma roky se mi konečně povedlo "ukecat" mámu, abychom si toho psa pořídili. Měla však dvě pravidla: že to bude fena a že bude do roku stará (pejska jsme se rozhodli pořídit z útulku).
Po dlouhém hledání dle jasných instrukcí mámina skvělá kolegyně našla Daru. Úžasná, přátelská, hodná a aktivní fena. Rozteklo se mi srdce, když jsem viděla toho nejkrásnějšího voříška na světě. A bylo jasné, že je to ona.


originální foto z depozita (další fotky ode mě v cč ;))

Daruška předtím než se dostala do depozita byla u nějakého ožraly, dokonce za svůj rok života už porodila štěňata. Vyměnili ji prý za flašku alkoholu.

Dohodli jsme se s majitelkou depozita, že aby si u nás zvykla, vezmeme si ji ke konci školního roku. Ale nejprve jsme se na ni jeli podívat (cca 2 týdny předtím než jsme ji vzali dom). Byla tak kouzelná. Umírala jsem touhou si ji vzít už ten den k sobě. Ale to se stalo až za dva týdny... Smějící se


Začátek zdravého životního stylu - Jak si to představuji :)

15. srpna 2018 v 13:20 | Klára |  Zdravý životní styl
Zdravím všechny opět na mém blogu,

dnes vám chci povědět něco o mém dlouhodobém rozhodnutí pro sebe dělat něco užitečného a zdravého.

Chci se do toho pustit hned z několika důvodů: lepší vstávání ráno, lepší nálada, kondice, konec bolavých zad a lepší pocity po jídle (konec pálení žáhy). Myslím si, že postavu mám hezkou, ale tak i její zpevnění a vylepšení je motivace co si budeme ;)

A co pro mě vlastně ZŽS znamená? Určitě kvalitní spánek, pravidelný pohyb, dostatečný a kvalitní pitný režim, duševní hygiena a to nejtěžší pro mě: zdravá strava.

A teď tedy jak bych si to všechno představovala:

  1. Vypít denně čisté vody tak kolem 2 litrů a ráno zelený čaj.
  2. Před spaním si číst a nekoukat na notebook ani na mobil. Spát 7-8 hodin.
  3. Cvičit skoro každý den, ze začátku Jillian Michaels 30 days shred, potom spešl cvičební plán :D.
  4. Zkusit začít znovu meditovat... nejspíš vedenou meditaci.
  5. Vymalovávat antistresové omalovánky.
  6. Omezit jedení pečiva.
  7. Nejíst sladké (o tom bude článek, pro mě nejtěžší záležitost, ale jde to zvládnout).
  8. Nejíst tučné mléčné výrobky a přeslazené jogurty.
  9. Ovoce dopoledne, zelenina odpoledne.
  10. Jíst pravidelně a nevynechávat snídaně.
Snad jsem napsala vše. Co se týká mého denního cyklu jídla, je to trochu složitější, protože dojíždím do školy autobusem a oběd jím až doma. Snídani jím asi v 5 hodin ráno, 20 min pauzu na svačinu máme ve škole až v 10:35!! a domů se dostanu v půl třetí, vyvenčím psa a jím "oběd" ve tři. Tzn. že snídani v 5 h., první svačinu v 8:45, druhou v 11:40 a pak oběd doma. No a odpolední svačina bude asi zároveň večeře.

No a sportovní aktivitu si nejsem vůbec jistá kdy začnu :D Předevčírem jsem si totiž na bruslích rozbila koleno. Bože. Snad se to rychle zhojí.

Moje stravovací plány, pitný režim, meditační a sportovní "úspěchy" vám budu sdílet tu na blogu každý týden v shrnovacím článku :) Před ním jistě bude následovat spoustu článků o tom, jak nejíst sladké, jaké meditace poslouchat, o mém sportování a jak si ho zamilovat a hodně faktů o spánku a jak na jeho zkvalitnění :

Moje prázdninové "činy"

8. srpna 2018 v 14:13 | Klára |  Ze života maturantky
Tak

Je to nějaká doba, co zase píšu článek. Je mi docela studno, takže se vám chci takto omluvit a podělit se o nějaké aktualitky z mých prázdnin. Možná jste četli můj článek o tom, jak bych si tyto prázdniny zhruba představovala. Bída a utrpení z toho vzešly :D Myslím si, že předsevzetí jsou jedna z nejskvělejších věcí a mně opravdu fungují kromě teda tohohle článku o prázdninových plánech.

Samozřejmě některé věci se povedly a celkem se daří například spát a koukat na seriály. Ale mimo to jsem byla i s mým klukem pod stanem v oblasti Českého ráje, s mýma kamarádkama na několika akcích a dokonce jsem si po milionech let našla nový seriál!!!
ALE
Moje letní brigáda totálně vyhořela. Až na jednu nejvíc libovou noční s nejlepšíma zaměstnancema tam, jsem zažila v nové práci šikanu od vedoucích, šichty po kterých jsem doma jen brečela a zbytečný křik a nadávky, protože světe div se, neumím na první směně přece uplně základní počiny... no nechci se o tom tu rozepisovat tolik. Prostě to padlo.

Učení na maturitu jsem zvládla na jednu otázku, druhou jsem napsala a pak jsem umřela vedrem :D No a darování plazmy po dvou odběrech na měsíc upadlo kvůli klíštěti na břiše. Každopádně bych ráda teď zase přidávala na blog, tak doufám, že tu mám své místo i s měsíční pauzou :)

Mám teď spoustu nápadů, zážitku a rad, o které bych se s vámi ráda podělila.

Zatím se mějte krásně a užívejte prázdniny

P.S. I přesto, že tento článek byl mírně negativní, tak teď už můžu říct, že se mám super :)

Kam dál