SNÍDANĚ | tipy č. 1

Pátek v 0:00 | Klára |  Jím, vařím, peču
Zdravím,
upřímně nejsem ten člověk, který by miloval snídaně. Je to fajn, když na to mám o víkendu čas a mám třeba lívance nebo francouzské toasty. Ano, pak se to dá považovat za top jídlo dne :) Ale běžně přes týden určitě ne.


Konkrétně mám ve svém snídaňovém seznamu 23 snídaní, ale vám ukážu deset druhů a připíšu ke keždé snídani její drobnější variace. Dnes vás čekají 3 mé snídaně :)

Do každé kaše dávám libovolný kus ovoce, co máme doma. No a většinou taky oříšky nebo semínka anebo ořechové máslo.

POHANKOVÁ KAŠE

Na fotce je konkrétně pohanka s kakaem, mandlovým máslem a banánem. Jinak do pohanky přidávám třeba protein anebo oblíbená kombinace je se skořicí.
Pohanku vařím vždy ve vodě (pohanky 4 lžíce a vody 200ml) na 15-20 min, než změkne.

FRANCOUZSKÉ TOASTY

Upozorňuji - nejde o stopro zdravou stravu ;)

Na jednu porci obalím 2 toastové chleby obalím ve směsi trochy mléka a 1 vajíčka a usmažím na kokosovém oleji.

OVESNÁ KAŠE

Na fotce podzimní klasika se skořicí a jablkem. Ovesnou kaši si dělám s perníkovým kořením, kakaem, proteinem, skořicovým cukrem + kombinaci v příštím snídaňovém článku :)
Ovesné vločky vařím v poměru 4 lžíce na 200ml mléka do té doby než to začne bublat (2-3min?).
 

ČTENÍ | motivace

5. listopadu 2018 v 0:00 | Klára
Čtu už od doby, co jsem se to naučila.
Aktivně.
Dost často se mi stává, ale že potkám nečtenáře, který mě prostě nechápe. Jako... čtení je ztráta času, radši se podívám na film, je to nuda atd. No a dnes bych chtěla tímto článkem nějaké ty nečtenáře zkusit přetáhnout na ten druhý břeh :)


Začneme pozitivními stránkami na vaše tělo, konkrétně na váš mozek.

Čtení rozvíjí fantazii. Což je důležité třeba pro studenty. Když při učení zapojíte fantazii a vše si pořádně představíte, půjde vám to o poznání lépe.
No a já protože čtu skutečně od 5 let, jsem se při čtení odkoukala dost pravopisu. Neznamená to, že nedělám taky nějaké chyby, ale musím říct, že na základní škole jsem s pravopisem neměla ani jediný problémek narozdíl od většiny spolužáků.

Pravidelné čtení a vyprávění o příbězích působí jako prevence Alzheimerovy choroby.
Myslím že se čtení řadí i do nějaké duševní hygieny. Místo stresu se aspoň hodinu denně soustředit na skvělý příběh.

Já tu teda mluvím hlavně o beletrii, ale zajímavá a dostupná je samozřejmě i literatura faktu. Číst např. životopisy důležitých osobností, cestopisy, historické knihy aj. Čtení vás samozřejmě může vzdělávat.

No. Ale přiznám se vám, nečtu jen kvůli těmto výhodám. Čtu hlavně proto, že mě to prostě baví. Začíst se do něčeho pro mě znamená, že zmizí vše kolem a v mé hlavě ožívají milióny příběhů. 300 stránek papíru zabaleného v deskách vás dokáže neskutečně zabavit, i když se to nezdá, ale skrývá to v sobě mnohem víc.
Místa, obličeje, výrazy i v hlavě můžete sami vykreslit a představit. Ve filmu už to za vás někdo udělal. Proto může být knižní verze pro někoho atraktivnější než ta filmová.

Snad jsem vás trochu namotivovala. Nebo jste si řekli, že vás to čtení prostě nebaví. Jde především o to najít ten správný žánr. Taky jsem se ve výběru spálila. TISÍCKRÁT. Jsou z toho pěkné čtecí krize (o nich v dalším článku!!). Ale teď, když už tak trochu víc vím, co mě baví, je to pohodka.
Mě osobně moc nebaví třeba Haruki Murakami. A i když to vychvalují do nebes, mě to do kolen prostě nedostane. I v knihách má každý různý vkus.

Tak to by byla menší knižní motivace. Já doufám, že u někoho zafungovala :) A ohledně knižní tématiky, jak jsem přislíbila výše, čekejte další článek (články? :D).

Mějte se krásně :)

Tipy na vánoční dárky

1. listopadu 2018 v 0:00 | Klára |  Tipy, triky, hacky
I přesto, že jsem člověk, který řeší vánoční dárky už v srpnu, píšu článek teď na konci října. Pro někoho brzo, pro mě třeba pozdě. Zprůměrováno.

Miluju vánoční atmosféru a nesnáším stresové situace, proto s dárky na Vánoce začínám právě na konci léta. No a taky proto, že si můžu v té době dovolit nenápadné vyzvídání a otázečky, což v létě bude skutečně nenápadné a ne jako v prosinci nebo na konci listopadu :D Takové to jít s přítelem okukovat do elektrocentra a on se sám na mini jakože běžné otázky, např. jak se vlastně pozná dobrý repráček, rozpovídá, aniž tuší cokoli :D (zkušenost z roku 2016)


Základem dobrého dárku je teoreticky poslouchat bedlivě lidi celý rok. Co komu chutná, ale normálně si to nekoupí, co komu chybí (na to bacha, daná osoba si může nedostatek dokoupit sama před Vánoci :D), s čím má kdo problém - pak vybrat nějakou kosmetiku aj., pozorovat vkus na oblečení anebo prostě s lidma chodit do OCéček a procházet obchody a poslouchat jejich názory.


No a teď přejdeme na konkrétní tipy :)

  • KOSMETIKA - Velmi stručně vám zde doporučím značku Tiandé a můj aktuální objev pro chlapi/ kluky v mém okolí (objednala jsem 3 kusy :D) balzám s avokádem pro muže. Tady ale zase pozor - ne každý muž má rád "něco" na puse.
  • OBLEČENÍ - Trička, cardigany, šály, atd., tady bych se asi nepouštěla do kalhot nebo bot (kromě slušivých papučí). Buď klasické obchody jako C&A nebo H&M anebo opět můj objev je internetový obchod s širokou nabídkou triček pro muže s českými nápisy. Třeba TOHLE TRIČKO je mým favoritem pro přítele :)
  • JÍDLO - Pro někoho možná trapné ale proč? Věci, které jsou super, ale normálně si je váš blízký nekoupí? Mixit, Lindt anebo předplatné různých krabic s jídlem.
  • KNIHY - Nemusí to být jen klasická beletrie, ale i knihy faktu na zajímavá témata. Nebo knihy "zábavy" jako Desrukční deník, křížovky, antistresové omalovánky aj.
  • HRAČKY, HRY
  • HRNKY, POLŠTÁŘE, SVÍČKY, ... - To je prostě klasika, která neurazí. A svíček není nikdy dost.
  • ZÁŽITKOVÉ DÁRKY - Gastronomické zážitky, víkendy, masáže, skoky odevšad, projížďky drahými auty,... No byla bych blažená za takový dárek. Sama tohle zatím bohužel nekupuji z finančních studentských důvodů.
  • PRAKTICKÉ VĚCI - Ano, nuda, ale pro mladý pár, který zařizuje nové bydlení nějaká slevová karta do Ikei třeba je super. Stejně jako nastávající rodičové třeba oblečky a dudlíky atd.

Tak to by byly moje tipy :) Doufám, že vzhledem k mému mini blogu nemusím říkat, že i přes přidané odkazy, tohle není spolupráce :D :D


No doufám, že vám moje tipy pomůžou a mějte se moc krásně :)
 


Aktuálně | říjen

28. října 2018 v 14:50 | Klára |  Ze života maturantky
Tak vás opět zdravím,
nějakou dobu jsem tu nepobývala, ale na blog jsem nezapomněla :) Tento týden budeme mít volno kvůli malování, takže jsem se rozhodla, že tomu blogu zase trochu dám.

V mém životě přetrvává stále rekordní únava, o které jsem vám psala již v minulém "stěžovacím článku", takže teď se zaměřím na jiné téma :D. Ale kdyby někdo věděl, jak efektivně na únavu, prosím o tipy :) Zatím řeším rychlými cukry :/


Pracuji teď na učení, psaní maturitní práce a přemýšlení a obávání, jak zvládnu maturitu a přijímací zkoušky na VŠ. No, bojím se. Takhle bych to asi stručně popsala a dala tak snad naději i dalším budoucím maturantům, že nejsou sami, kdo se bojí. Možná v červnu budu hlásat, jak jsem se bála zbytečně - jako to většina dělá - ale možná taky ne.

V září jsem také zjistila, jak moc jsem byla naivní a jak jsem doufala v zázrak. Přátelé, teď přijde velké "překvapení" alias klišé, které známe z filmů a seriálů: Lidé se nemění! Ani když si to stokrát přejete. A tak z mého života odešla další kamarádka ex-kamarádka. I přes vše, co jsme zažily...Nesnáším lhaní a nesnáším, když ze mě někdo dělá blbce. Celkově co předvedla se všema lidma kolem ní... No, sice blog píšu "anonymně" a můžu se vykecat, ale o tomhle víc asi někdy jindy.

Tak to by byl rychlý update z mého života. Aktuálně si užívám podzim, čaje a svíčky a těším se na Vánoce :)

Mějte se krásně :)

Přečteno | září 2018

3. října 2018 v 0:00 | Klára |  Čtu
Zdravím, dnes bych se ráda pochlubila a představila vám knihy, které jsem přečetla v září. Nejsem žádný maratonec a září bylo trošku náročné, takže pouze 5 kousků. 2 YA, český román ("bábovky o mužích"), historický román a nadupaný psychothriller.

Nejsem žádný literární kritik, berte moje recenze jako pouhý osobní názor Usmívající se

  • KORUNA - K. CASS
Koruna je posledním dílem série Selekce. Selekce je dystopická young adultovka (jedna z mála YA, co můžu) o královské rodině. No.. velmi velmi stručně. O této série chystám samostatný článek, takže i tato "recenze" bude stručná. Koruna a Dcera (předposlední díl) je o dceři královských manželů (předchozí díly byly právě o nich) Eadlyn, která si hledá manžela. Má k dispozici jako nástupkyně na trůn podle tradice 35 mladíků z celé země a z nich si vybírá během jejich pobytu v paláci. V Dceři chtěla poslat všechny domů a vládnout sama. V Koruně se ale kvůli událostem změní jak její názory, tak ona sama celkově k lepšímu (celkem klišé) a tak spoustu věcí přehodnotí.
Námět této série mě bavil už od začátku. Ač mi konkrétně Eadlyn nebyla nejsympatičtější, musím říct, že jsem si čtení Koruny užila a závěr by byl mega překvapivý, kdybych ho tedy neměla vyspoilerovaný ;) :D Takže za mě asi 4 hvězdy z 5.

  • VÍKEND V LONDÝNĚ - J. FOLNÝ
"Román pro muže" o třech rozdílných kamarádech ve věku 40 let, kteří společně toto číslo oslaví právě víkendem v Londýně. Adam je gay, co narozdíl od partnera touží po dětech, Marek má problémy se životem a s pitím a plánuje se zabít a Petr chce orální sex, kterého se mu doma nedostává.
Kniha mě zaujala, námětem i stylem psaní. Zezačátku. Pak mi styl psaní mírně vadil, protože bylo těžší na začátku kapitol zjistit, u kterého z kamarádu vlastně jsme. Vadil mi i směr, kterým se kniha ubírala. Ke konci se mi líbil náhled vedlejších postav a dala bych jim větší prostor. Celkově příběh nebyl nic skvělého, spíš docela nuda. Šok tam tedy byl, ale spíš jsem za něj dala jednu hvězdu dolů ještě navíc a kniha tak ode mě má 2 hvězdy z 5.



Streptokok v krku

30. září 2018 v 10:54 | Klára |  Ze života maturantky
Zdravím,
už je to pár dní, co se válím doma, koukám na seriály a piju nezdravé množství čaje. A třikrát denně vystartuji k balíčku antibiotik.

No začalo to rýmičkou, kašlíčkem a teplotkou v neděli, takže až v úterý, kdy se to nezlepšilo jsem uháněla k doktorce. Po výtěru krku jsem čekala v čekárně na výsledky streptestu s pocitem, že mám chřipku. Při příchodu jsem uslyšela slovo "pozitivní". To bylo určitě na toho kluka přede mnou, pomyslela jsem si. No a ani jsem si nesedla a doktorka vyřkla diagnózu, že je tam streptokok. Já jsem dosedla na židli a začla jsem brečet. Jo. Vycházela jsem s ordinace s receptem na atb a furt jsem brečela. Jo. Bože. Možná a přijatelná reakce na "jste hiv pozitivní", ale určitě ne na tohle. No úsměvná historka o tom, jaká jsem hysterka ;)

Teď po několika dnech tisícovce dní pořád ležím doma, nepodívám se ven, čtu knihy, koukám na seriály a další flákačky, které mi sice během školního roku chybí, ale teď bych je hned vyměnila za chozen do školy.

Každopádně vám přispěji několika přednastavenými články. Můj život je byl v poslední době docela přehlcený školou a únavou. Ještě abych spálovou angínu (hlavně problém u dětí) nedostala při špatné imunitě a tolika stresu. Měla jsem připravených spoustu článků, ale to jsem nečekala, že je zakryjí do ústraní povinnosti do školy a nekontrolovatelná únava.
Uf. Postěžovat si nebohým čtenářům (pokud nějací jsou :D) - check.

Na závěr bych opět chtěla říct, že chci svoje návyky maličko pozměnit a odpočívat aktivně místo pasivně. Tím zvýšit svou energii a výkon a zkusit zase přidávat na blog. Ano, škola a povinnosti a únava mi zkazily naivní představy o zžs. Tadá. Ale o tom zase jindy... Taky už mám vyhlídnuté vitamíny. Protože jsem prostě lemra a neschopa a spokojím se s umělým doplňkem stravy. No myslím, že to, jak mě to v nevhodnou dobu (#maturitní ročník) sklátilo, mi otevřelo oči.

Knihovna vs. knihkupectví

8. září 2018 v 8:45 | Klára |  Tipy, triky, hacky
Zdravím,
musím se vá přiznat, že miluji čtení a přesto vždy knihy nedočtu, miluji knihy, ale nekupuji je. Chodím prostě do knihovny.
Je pravda, že některé knihy (HP, Deník Anny Frankové aj.) pokud se mi moc líbí, nebo mě zaujmou tak, že bych si je chtěla přečíst ještě, tak kupuji. Ale když čtu/ sleduju knižní tipy, tak si všechny knihy zapisuji na seznam do knihovny.
Má to několik důvodů. Jedním z nich jsou pochopitelně peníze. Chci vyzkoušet bambilion knih, ale hodně často, i když všichni knihu doporučují a milují (např. zlodějka knih), se stane, že mě prostě neba. Takže ji buď nedočtu, anebo přečtu ale se značným utrpením, když jsem zvědavá na konec. Takže nerada investuji do něčeho u čeho prostě nevím.
Dalším důvodem je i ekologická stránka. Méně knih co si koupím = méně odpadu, co po mně jednou zůstane.
Pak je knihovna milým, přívětivým místem, kde je boží studovna (aspoň v té "mé" svkkl).
A pocit, že tahle kniha obohatila a obohatí ještě někoho je taky příjemný.
Ale abych řekla i negativa. V knihovně ne vždy vše mají. Chodím do dvou a v jedné mají málo knih nových (i když teď se velmi polepšili), ale můžete si je rezervovat bez poplatku, když je někdo má vypůjčené. V druhé mají snad vše, na co si vzpomenete, ale neustále vypůjčené (ty nové a oblíbené kusy - např. jsem vážně bez šance si někdy půjčit knihu Bez šance.) A poplatek je 10 korun, což není moc, ale vzhledem k mému seznamu chtěných knih...
Také se může stát, že se s vypůjčenou knihou něco stane. Knihu jsem dala vysoko! do police, ale i tak si moje fena prostě usmyslela, že chce přečíst Lolitu a záhadným způsobem se k ní dostala. No... řekneme, že otáčet stránky se jí moc nedařilo, takže rohy jsou docela vykousané, ale ne tak, aby to nešlo přečíst. Ale musíte tu knihu koupit, zaplatit nějaký poplatky a přijít jim to tam ukázat no.. děs :D Ale ok knihu i přes pár kousanců jde číst, takže doma :D Rovná se negativum máte za knihu zodpovědnost.
No tak to by byly negativa a pozitiva půjčování knih. Já doufám, že jsem vás do knihovny navnadila :)

Manželé odvedle, Někdo cizí v domě

6. září 2018 v 0:00 | Klára |  Čtu
Zdravím, dnes budu dělat recenzi rovnou na dvě knihy od autorky Shari Lapena. Rozhodla jsem se to shrnout, protože zaprvé v obou detektivkách vyšetřuje stejný komisař a zadruhé obě knihy jsou si kromě zápletky dost podobné.

Autorka Shari Lapena z Toronta je bývalá právnička a učitelka angličtiny, nyní se živí jako spisovatelka. Napsalapár knih z nethrillerového žánru. První kniha thriller byly Manželé odvedle a o rok později Někdo cizí v domě.

Obě knihy jsou velmi napínavé, příběh je rychlý, svižný a nezaobírá se přílišnými detaily, což někomu vyhovuje (třeba mně) a někomu zas ne. Velmi mě na knihách zaujal nízký počet postav. Nesnáším knihy (např. Dívky z trajektu), kde je šíleně moc postav, až se v tom nevyznáte (já konkrétně s nepamětí na jména vůbec). Zde autorka zvládla vytvořit detektivku s pár postavama a přesto záludnou na vyřešení případu.

No a nyní v celém článku anotace a recenze jednotlivě u obou knih :)


Další školní rok

3. září 2018 v 13:50 | Klára |  Ze života maturantky
Jasný, stopadesátýdruhý příspěvek na internetu. Ale ano i já bych vám dneska chtěla popřát mnoho úspěchů a radostí ve škole. Nevím jak vy jste se na dnešek těšili.
Já jsem se vždy těšila. Tašku jsem měla připravenou už od začátku srpna a bůh ví co ještě. Letos se ale fakt klepu strachy. V letošním roce mě čeká maturita, ples, maturitní práce, přihláška na vysokou a spousta další starostí ale i radostí (zrušili nám fyziku, pojedeme do Vídně a možná i do Anglie!!!).
Rozvrh je šílený, ale mohlo to být horší. 3x v týdnu máme pauzu a jednou z toho dvouhodinovou (no aspoň jednou konečně skočíme do mekáče, který je na konci města :D).

Ono to půjde...
A co vy a váš školní rok?

Mengeleho děvče

31. srpna 2018 v 0:00 | Klára |  Čtu
Název: Mengeleho děvče
Žánr: historický román
Autor: Viola Stern Fischerová, Veronika Homolová Tóthová
Vydání: Ikar 2017 (ČR), na Slovensku 2016
Počet stran: 376






















Anotace:
Autobiografie Violy Sternové začíná ve slovenském městě Lučenci, kde Viola chodí do školy, má dva bratry, rodiče a milý, poklidný život. Bohužel je ale židovského původu v nepříznivém období. Bratry ji odvedou do pracovních táborů a ona se s rodiči dostává do ghetta a následně i vlakem do Osvětimi. Při selekci si ji všimne "dr." Mengele a tak se Viola stává součástí skupiny žen, na kterých Mengele provádí pokusy. Do konce války projde ještě třemi dalšími koncentráky a dokonce se jí povede i útěk. Kromě jejího životního příběhu Viola vzpomíná i na příbuzné a známé, které potkala v koncentrácích a vypráví nám i jejich srdceryvné příběhy.

Recenze:
Přiznám se, že jsem nikdy nečetla (ač se o téma koncentrační táborů a 2. světové váky zajímám) nic od pamětníka, který podstoupil Mengeleho pokusy. Při čtení knihy jsem musela několik prodýchat hrozivé situace a momenty, co prováděl Mengele a ostatní nacisté lidem. Několikrát jsem jenom nehybně zírala a přemýšlela, jak může člověk tohle udělat člověku. Skláním se před paní Fischerovou, před hrdiny této knihy, před každým, kdo tohle peklo zažil. Je hrozná představa, že někdo dnes nevěří, že tohle skutečně bylo (místo uctění památky) a hrozné to, že někdo i dnes propaguje nacistické myšlenky.
Kniha se mi líbila. Paní Fischerová vše vypráví detailně a upřímně. Vážím si jí i za to, že se rozhodla uctít památku a napsat příběhy i těch, kteří to udělat nemohli.
Velmi realistický silný příběh. Doporučuji přečíst úplně každému.

Kam dál